1340 - 1345	narozen Jan z Pomuku
30. 4. 1344	založeno pražské arcibiskupství, Čechy se dostávají na úroveň evropských států, položen základní kámen katedrály sv. Víta v Praze,
26. 8. 1346	český král Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kresčaku, českým králem se stal Karel IV.
8. 3. 1348	založeno Nové Město Pražské
7. 4. 1348	založena Karlova univerzita
9. 7. 1357	císař Karel IV. položil základní kámen ke kamennému mostu pražskému
26. 2. 1361	v německém Norimberku se narodil Václav IV., o rok později se jeho otec Karel IV. počtvrté oženil
5. 6. 1365	dvouletý Václav je korunován na českého krále
asi 1369	první historická zmínka o Janu z Pomuku, byl písařem v kanceláři druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi
29. 9. 1370	Václav IV. se poprvé oženil s princeznou Janou Bavorskou, která byla podle pověsti zardoušena královým psem
1372	někdy v té době se narodil mistr Jan Hus
1374	přibližně v této době se narodil Jan Žižka z Trocnova, nebývalý rozmach českého státu pozvolna končil
10. 6. 1376	Václav IV. je díky obratné politice otcově a kutnohorskému stříbru zvolen římským císařem
29. 11. 1378	zemřel král Karel VI., vlády se o den později ujímá jeho syn Václav IV.
1380	Jan z Pomuku se stal oltářníkem ve Vlašimské kapli svatovítské katedrály, záhy nato farářem u sv. Havla, v té době přijal kněžské svěcení
1381	Jan z Pomuku získal na pražské právnické fakultě titul bakaláře
1382	Václavova sestra Anna se provdala za Richarda II. a jako "Good Queen of Bohemia" žije v paměti Angličanů dodnes, do Londýna přináší koledu o sv. Václavovi
1387	na univerzitě v Padově získává Jan doktorát v oboru církevního práva
1389	pogrom v Židovském městě pražském, při kterém zahynulo asi 3000 židů
24. 5. 1391	založena Betlémská kaple
20. 3. 1393 kolem 9. hodiny večerní	do Vltavy svrženo mrtvé tělo doktora Johánka, generálního vikáře arcibiskupova, později známého jako sv. Jan Nepomucký
17. 6. 1400	v Římě zemřel opuštěný třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, král Václav sesazen z říšského trůnu
1402	roudnický převor Petr Klarifikátor se zmínil v životopise Jana z Jenštejna pochvalně o Janu z Pomuku jako o mučedníkovi
23. 6. 1405	pro defraudaci popraven Zikmund Huler, jeden z hlavních milců králových, který podněcoval krále proti arcibiskupovi a tím i Janu Nepomuckému
6. 7. 1415	Mistr Jan Hus upálen v Kostnici
1433	Prahu navštívil Tomáš z Ebendorfer, který později zanechal první legendární zprávu o nevyzrazeném zpovědním tajemství
1541	V Kronice české Václava Hájka z Libočan se prvně objevuje omyl se dvěma Jany
1621	Janovi z Pomuku zasvěcen oltář ve svatovítské katedrále, velký rozmach úcty, první jeho životopisy
1675	první žádost o Janovo svatořečení z formálních důvodů zamítnuta
15. 4. 1719	otevřen Janův hrob, zázračný nález "jazyka"
31. 5. 1721	papež Inocent XIII. prohlásil Jana za blahoslaveného
1725	podruhé otevřen hrob a opětovně zkoumán jazyk
19. 3. 1729	papež Benedikt XIII. prohlásil Jana Nepomuckého za svatého
1747	Eliáš Sandrich poprvé vyslovil názor, že oba Janové, tj. fiktivní osoba zpovědníka královny, údajně utopená roku 1383 pro nevyzrazené zpovědní tajemství, i skutečná osoba generálního vikáře utonulá roku 1393, jsou jedna osoba
1752	nalezen opis stížného listu, tzv. Acta in curia Roman, Jana z Jenštejna ve vatikánských archívech, poslán do Prahy
1879	z Václavského náměstí v Praze odstraněna socha sv Jana Nepomuckého a pietně postavena na náměstí v Žebráku
1918	skácena jedna z památných svatojánských soch Na Františku v Praze v místech, kde bylo podle legendy Janovo tělo vyplaveno, ničení dalších soch
1921	Josef Pekař znovu důkladně zhodnotil historii Janova života ve svých "Třech kapitolách o Janu Nepomuckém" a uzavřel tak jednu etapu sporů o pravost Jana Nepomuckého, které se táhly celým 19. stoletím a které znovu urputně vypukly na počátku 20. století
1972	moderní antropologický výzkum ostatků, "jazyk" identifikován jako zachovaná rozložená mozková hmota